San Marino

San Marino (oficiálně: Republika San Marino, italsky zní plný název Serenissima Repubblica di San Marino - Nejvznešenější republika San Marino) je malý jihoevropský stát (podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší na světě) ze všech stran obklopený Itálií. Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Rozkládá se na 61 km² a žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel. Hlavní město je San Marino a největší město je Dogana. Hospodářství země závisí zejména na průmyslu, službách a cestovním ruchu. San Marino je jeden z nejbohatších států na světě. Má vysoce stabilní ekonomiku, s jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Platidlem je euro, přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie. Turistika tvoří v San Marinu 62,24 % HDP. V roce 1997 navštívilo San Marino více než 3,3 milionů turistů. Zemědělství má jen nepatrný význam. Pěstuje se obilí, vinná réva a olivy. Sanmarinské poštovní známky jsou velmi hodnotné a mají pro sběratele velkou cenu.

AZIENDA AUTONOMA DI STATO FILATELICA E NUMISMATICA, REPUBBLICA DI SAN MARINO

Obyvatelé San Marina se nikdy nedožadovali své vlastní mincovny. Neexistovala jediná výhoda, proč otevřít mincovnu se vším, co k tomu patří. Náklady by mohly být kompenzovány pouze dostatečným tokem měny a bankovní systém by musel být schopen podpořit mince podpořit. V té době nebylo monarchy, ani jiného aristokrata, jehož by hnaly ambice razit své podobizny či symboly na mince.

Situace byla několikrát v řešení, ale nikdy nepřinesla žádné ovoce. Jedinou zmínku o ražbě na území San Marina tak můžeme najít v roce 1871, kdy se jednalo o tajné ražení padělatelem.

Problém sanmarinských mincí se řešil systematicky již v Sanmarinské měnové dohodě z roku 1862. Roku 1864 tak byla královskou mincovnou v Miláně vyražena první měděná mince v hodnotě 5 centů zobrazující oficiální erb tehdejší doby.

První emise následovaly další v pravidelných intervalech (roku 1989 to byly první stříbrné mince) v souladu s klauzulemi obsaženými v dalších měnových dohodách, až do té z roku 1939, kdy Republika San Marino přislíbila, že neprovede již žádné ražby mincí s výjimkou zlatých a bude samo využívat služeb královské mincovny. Druhá světová válka a následná hospodářské krize dočasně uzavřena kapitolu o numismatice.

Od roku 1974 bylo vyraženo několik sérií mincí, které mají známku prestiže, původu a autonomie.