Vznik, naleziště a těžba stříbra

Na celém světě bylo dodnes vytěženo 1,25 miliónu tun stříbra a jeho celosvětové zásoby klesají. Kdybychom měli vzít celkové množství stříbra a vytavit z něj krychli, byla by 40 metrů vysoká. To je zhruba výška sochy Svobody. I když se stále více stříbra recykluje a vrací do výroby, díky jeho širokému využití v mnohých odvětvích průmyslu, je stále množství stříbra nedostatečné.

Vznik a těžba stříbra 

Čisté, ryzí stříbro nacházíme v přírodě vzácněji než zlato. Krystalizuje jako jemné chmýří v dutinách hornin, jindy se objevuje v podobě všelijak pokroucených drátků, vzácněji ve formě plíšků nebo hrudek. Tyto podivuhodné krystalické tvary patří také k zajímavým vlastnostem tohoto bílého kovu. Hrstka jemných krystalických nitek někdy připomíná pramen vlasů nebo dokonce loknu, spleť kořínků, trs trávy, mech či větvičku stromu. Proto se také těmto tvarům odborně říká dendrity. Dále se stříbro vyskytuje v tzv. whiskerech a velice vzácně v nugetech.

stříbro ve formě krystalických nitek

Těžba
Stříbrné nugety se vytvářejí v horní vrstvě rudného ložiska, což odpovídá zákonitostem o prvotním třídění a krystalizaci rud, které tvoří jakousi aureolu kolem tuhnoucí žhavotekuté hmoty v zemské kůře. Proto se také většina ryzího stříbra nachází hned při zahájení těžby na nově objeveném ložisku - a jelikož většina stříbrných dolů byla ve starém světě známa už ve středověku, a někdy dokonce ve starověku, jsou v současnosti unikátní nálezy téměř vyloučeny. Ovšem na americkém kontinentě je ještě mnoho skrytého bohatství a zdejší stříbrné doly poskytují velké množství ryzího stříbra. Většinou to však nejsou whiskery ani velké nugety, ale velice drobná zrnka a lupínky, které necvičené oko vůbec nerozezná od „hlušiny“. Stříbro se totiž pokrývá černošedou vrstvou a pouze na čerstvém vrypu se objeví stříbřitě bílý kov s typickým leskem.
 

stříbrné nugety najdeme dnes již pouze vzácně

Zdroj: wikipedia

Největší naleziště stříbra 

Největší světová naleziště stříbra byla objevena při osidlování Ameriky Evropany. Nová a bohatá ložiska poskytovala až několikatunové valouny a pláty bílého kovu a všechno toto bohatství se dováželo do Evropy. Cena stříbra rychle klesala, což podstatně ovlivnilo dolování v celé Evropě.
Hlavním zdrojem stříbra bylo Mexiko a Peru, zásoby z Mexika se od 16. století dodnes vyváží do Evropy. V Peru a v sousední Bolívii se od poloviny 16. století do začátku druhé světové války vytěžilo kolem 100 000 tun stříbra. V Peru byly nalezeny hroudy stříbra až několikatunové hmotnosti. Po dobytí říše Inků se v Peru objevovala stále nová a bohatší ložiska stříbra i zlata. Tak bylo v roce 1630 objeveno bohaté ložisko Cerro de Pasco, které je dodnes nejvýznačnějším střediskem hornické a hutnické práce ve středním Peru. Ložisko objevil indiánský pastýř ovcí, který pásl v Andách, ve výšce kolem 4 000 metrů nad mořem. Večer si rozdělal oheň, aby se ohřál a ráno při přehrabávaní popela našel v ohništi propletené drátky a kousky stříbra.
 

   

největší stříbrný důl na světe - Cannigton, Austrálie

Zdroj: ibtimes.com

Naleziště stříbra v Čechách

V Čechách se první naleziště stříbra objevily ve 12. století v okolí města Stříbra a tento vzácný kov se zde s různými přestávkami těžil až do roku 1975. Další naleziště u nás byla objevena ve 13. století v okolí Jihlavy. Po nálezu stříbra se tento region proměnil v centrum kolonizátorů, město bylo povýšeno na královské a začaly se zde také razit mince. V Kutné Hoře probíhala těžba stříbra od čtrnáctého do šestnáctého století. V této době se zde razil i pověstný pražský groš, jedna z nejsilnějších středověkých měn v Evropě. Byla zde i centrální mincovna království. V 16. století se také začalo stříbro těžit v okolí nynějšího města Jáchymov. Zde byly nalezeny zlaté pruty o délce až 30 cm.
 
Zdroje: Gemologie.turnovec.cz, Prvky.com, SilverInstitute.org