Historie zlata

Hodnota a investice do zlata v časové ose 

6000 př. n. l. Nejstarší nálezy zlata pocházejí již z doby měděné.

4000 př. n. l. Národy osidlující současnou východní Evropu začínají vyrábět zlaté dekorativní předměty. Toto zlato se pravděpodobně těžilo v Transylvánských Alpách nebo okolo hory Pangaion v Řecku.  
 
3000 př. n. l. Sumerská civilizace v oblasti jižního Iráku používá zlato k výrobě celé řady šperků, mnohé z těchto stylů se vyrábí dodnes.
 
2500 př. n. l. Egyptský faraón 1. dynastie Džer je pohřben se zlatými šperky v hrobce v Abydu. V pozdějších dobách byli faraóni zavinováni do zlata, které jim mělo pomoci uchovat nesmrtelnost. V Tutanchamónově hrobce se například našla mumie obklopená třemi zlatými sarkofágy, které dohromady vážily přes 100 kilogramů.

1500 př. n. l. Zlato těžené v Núbii proměnilo Egypt v bohatý stát. Zlato se stává uznávaným prostředkem mezinárodní směny. Na Blízkém Východě se standardním platidlem stává šekel, zlato-stříbrná mince o váze 11,3 gramů.
 
1350 př. n. l. Babyloňané začínají využívat metody k testování ryzosti zlata.
 
1200 př. n. l. Egypťané ovládají umění kování zlata v tenké plátky a slévání s jinými kovy, čímž rozšiřují využití tohoto kovu. Kromě prvopočátků rýžování zlata na východním pobřeží Černého moře pomocí ovčí kůže také začínají vyrábět šperky pomocí voskové metody, která se používá dodnes.
 
1091 př. n. l. V Číně jsou uznány malé zlaté kostky jako určitá forma peněz.
 
560 př. n. l. V Lýdii, Malé Asii, se poprvé začínají používat mince vyrobené z ryzího zlata.
 
300 př. n. l. Řekové a Židé starověké Alexandrie začínají praktikovat alchymii a pátrání po možnostech výroby zlata, které přetrvalo až do renesance.
 
202 př. n. l. Během punských válek s Kartágem zabírá Řím zlaté doly ve Španělsku.
 
58 př. n. l. Po úspěšných bojích v Galii se Caesar vrací s dostatečným množstvím zlata k vyplacení odměny 200 mincí každému vojákovi a splacení celého římského dluhu. Římská světová říše byla z části založena na základech ukořistěného zlata a stříbra. V průběhu tří set let se Římanům podařilo získat pod svou kontrolu/správu všechny známé doly a poklady tehdejšího známého světa.
 
50 př. n. l. Římané začínají razit zlaté mince, tzv. aureus. Zlato a stříbro zastávalo status stálé/pevné měny a zlaté ornamenty a sochy všude svědčily o bohatství římského života. Římané už tehdy znali proces čištění prostřednictvím roztavení s olovem, chloridem sodným nebo křídou.
 
476 n. l. Rozpad Římské říše.
 
7. století Byzantská říše začíná těžit zlato ve střední Evropě a Francii, oblasti, která zatím zůstala po pádu Říma nedotčená.
 
9. století Karel Veliký vítězí nad Avary a rabuje jejich velké zásoby zlata, které mu umožní převzít kontrolu nad velkou částí západní Evropy.
 
1066 Ovládnutí Anglie Normany vedlo ke znovuzavedení kovové měny. Měnový systém liber, šilinků a pencí byl přijat do oběhu.
 
13. století Marco Polo píše o svých cestách na Dálný Východ. Zmiňuje skutečnost, že „zlaté bohatství je téměř nekonečné“. V Benátkách se zavádí zlatý dukát, platidlo, které se stalo jedním z nejpopulárnějších na celém světě a vytrvalo tak celých pět století. V témže roce Velká Británie vydává svou první zlatou minci, florin.
 
14. století Anglie zavádí měnový systém postavený na zlatě a stříbře.
 
15. století Zlato bylo také jedním z impulsů pro Kryštofa Kolumba při hledání nové námořní cesty do Indie.
 
16. století Španělský dobyvatel Hernándo Cortés se vylodil poblíž dnešního Veracruz a podrobil si národ Aztéků. Král Aztéků Montezuma přijal Španěly s dary v podobě zlata, což ale samozřejmě o to více podnítilo jejich chamtivost. Krále uchlácholili lhaním a při vhodné příležitosti ho i spolu s jeho přívrženci zavraždili. Všechno zlato Aztéků loděmi přepravili do Španělska.
 
1700 V Brazílii je objeveno zlato a v roce 1720 se Brazílie stává největším vývozcem zlata na světě - téměř dvě třetiny celosvětové produkce. Isaac Newton fixuje cenu zlata ve Velké Británii na 84 šilinků a půl pence za trojskou unci. Královská komise, v jejíž čele stál Newton, John Locke a Lord Somers, navrhuje vydat novou hotovost s poměrem zlato/stříbro 16:1. Tato cena zlata existovala v Anglii 200 let.
 
1744 V Rusku se obnovuje těžba zlata s objevením velkých nalezišť křemene blízko Jekatěrinburgu.

1792 Americký Kongres přijal bimetalický standard (zlato a stříbro) pro novou národní měnu - kdy zlato má cenu 19,30 dolarů za trojskou unci. Tento systém zůstal nezměněn až do roku 1834, kdy se cena zlata zvýšila na 20,67 dolarů za trojskou unci. Poté zůstala cena zlata 100 let neměnná.
 
1799 Objeveno naleziště zlata v Severní Karolíně jako vůbec první naleziště zlata v USA, což odstartovalo zlatou horečku. Doly v tomto státě jsou hlavními „zásobovateli“ zlata pro hlavní americkou mincovnu ve Philadelphii po dobu 25 let.

1816 Velká Británie oficiálně váže libru na specifické množství zlata, za kterou jej lze směnit.

1848 - 1849 Zlatokop Edward Hammond Hargraves po návratu z Kalifornie prohlásil, že najde zlato po příjezdu do Austrálie během 7 dní a objevuje zlato v oblasti New South Wales.
 
1868 George Harrison při kopání základů na dům objeví zlato v Jižní Africe - od té doby se Afrika stala dodavatelem až 40 % produkce veškerého zlata na světě.

1933 Prezident Roosevelt pozastavil konvertibilitu amerického dolaru ke zlatu (zlato za 20,67 dolarů za trojskou unci). Rovněž zakázal export a držení zlata v rukou jednotlivců. Podle prohlášení prezidenta je dolar od ledna 1934 opět směnitelný za novou cenu 35 dolarů za trojskou unci.

1939 Na začátku druhé světové války je londýnský trh se zlatem uzavřen. Svět se až později vrátí k pevnému výměnnému kurzu, tentokrát budou měny stanoveny k dolaru a dolar bude směnitelný za zlato.

1944 Byl uzavřen tzv. brettonwoodský měnový systém, který stanovil mezinárodní zlatý standard a navázání amerického dolaru na ostatní měny dohody.

1971 Skončí systém pevného směnitelného brettonwoodského systému, protože prezident Nixon provede legendární „Gold Close Window“, pozastaví směnitelnost amerického dolaru ke zlatu. Svět vstupuje do současného systému pohyblivého devizového kurzu.

1974 Vláda USA zrušila veškeré restrikce týkající se individuálního vlastnictví zlata.

1999 Je uzavřena dohoda CBGA (Central Bank Gold Agreement). 15 evropských centrálních bank vyhlásí, že zlato zůstane důležitým prvkem jejich rezerv a společně zaštítí prodej zlata na 400 tun za rok po dobu dalších 5 let.

2001 Po útoku teroristů na New York a následnému prudkému pádu akcií na světových trzích, se začínají investoři zase pomalu dívat na zlato jako na jistotu investice.

2003 V závěru roku se dostává zlato nad 400 dolarů za trojskou unci a stává se námětem diskusí analytiků, dealerů a novinářů zabývajících se světovými finančními trhy.

2007 S příchodem hypoteční krize v USA se v závěru roku 2007 dostává zlato nad 840 dolarů za trojskou unci.

2008 Plně vypuká ekonomická krize v USA a rozšiřuje se do celého světa. V březnu roku 2008 se dostává zlato nad 1000 dolarů za trojskou unci.

Ve druhé čtvrtině roku 2009 se centrální banky poprvé za dvě desetiletí stávají společně kupujícími zlata. Toto ukazuje na zpomalující se prodej z evropských bank a na narůstající koupi tržních ekonomik rozvíjejících se zemí.

Duben 2012 Zlato dosahuje rekordních výšek 1512 dolarů za trojskou unci. Měny oslabují obavy z inflace a světové nestability.