Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Dalším využíváním těchto webových stránek souhlasíte s jejich využíváním. Souhlasím

Nákupní košík je prázdný

Těžba diamantů

Než je diamant vytěžen nebo nalezen, podnikne poměrně dlouhou a náročnou cestu z hlubin Země.
 
Diamanty vznikají v extrémních tepelných a tlakových podmínkách hluboko pod zemským povrchem, mnohdy v hloubce 100 až 200 km. Vzhledem ke svým vlastnostem jsou schopny cestovat roztroušeny v magmatu k zemskému povrchu.

Původ diamantů

Mateřskou horninou diamantů je tzv. kimberlit (název vznikl dle naleziště diamantů, města Kimberley v Jižní Africe), což je namodralá hornina, výsledek sopečné činnosti, jejíž základním minerálem je olivín. Kimberlity vznikají pomalým chladnutím uvnitř sopečných sopouchů, čím delší doba chladnutí, tím jsou krystaly této horniny větší.
 
Podobnou horninou je lamproit, vyznačující se tmavě šedou barvou. Vznikal podobně jako kimberlit a je mateřskou horninou v jedněch z největších diamantových nalezišť v Jižní Africe.

 


    
Sopečný sopouch

 

 

Těžba

Diamanty se proto nejčastěji těží v tzv. kimberlitových nebo lamproitových komínech, ze kterých je nutno vytěžit několik tun horniny pro získání několika diamantových kamenů (1 - 2 karátu na tunu horniny; karát je definován jako 0,2 g hmotnosti čistého diamantu).



Kimberlitový komín

 

Samotná těžba většinou probíhá v rozlehlých povrchových dolech po patrech přímo z kimberlitového komínu nebo v důlních chodbách. V obou případech se kimberlit získává odstřelováním, lámáním nebo kopáním a dopravuje do místa zpracování, kde se skrápí vodou a vystavuje atmosférickým vlivům, rychle se rozpadá a vypadávají z něj diamantové krystaly.




Největší diamantový povrchový důl na světě - Bingham Canyon Mine, Utah, USA

 

Rýžování

Diamanty se ale nenacházejí pouze pod povrchem země. Díky putování magmatu, erozí a tím i posunu kimberlitové horniny někdy docházelo k vyústění do vodních toků nebo moří.
 
Dalším způsobem získávání diamantů jsou tedy tato tzv. sekundární naleziště, odkud jsou diamanty získávány povrchově, rýžováním jako zlato nebo bagrováním štěrkové vrstvy.
 
Díky vysoké přilnavosti diamantů k mastnotě jsou někdy usazeniny vyplavovány přes žlaby potřené tukem. Zatímco ostatní horniny sklouznou, diamanty se přilepí.
 
Podmořská těžba

Dalším, poměrně novým způsobem těžby diamantů, je jejich získávání z mořského dna. Existují tři způsoby této těžby. První způsob, tzv. horizontální, je pomocí podmořského, dálkově řízeného bagru, který třídí horninu s možným výskytem diamantů a tu posílá nahoru na loď, kde je dále rozmělněna a odpad vhazován zpět do moře. Vertikální způsob využívá podmořských vrtů. Třetí způsob využívá vakua, kdy je hornina vsáta do trubek pomocí stlačeného vzduchu.




Podmořská těžba pomocí vakuového vysávání horniny

 

Podle zdrojů se jenom u pobřeží Namibie nachází na podmořském dně okolo 1,5 miliardy karátu diamantů.
 
Diamanty v Česku

V roce 2011 byly v Českém středohoří objeveny diamanty v horninách zvaných granulity, ovšem jen mikroskopické. Do lidského vlasu by se dle vědců vešly tři největší nalezené diamanty. Větší diamanty o rozměrech několika milimetrů byly na stejném místě nalezeny již v roce 1869 a 1927.

Barevné diamanty 

Černý diamant

Největší hádankou původu jsou pro vědce černé diamanty. Byly nalezeny pouze na dvou místech v Brazílii a Středoafrické republice, přičemž na žádném z těchto míst se nevyskytuje typická kimberlitová hornina. Díky jejich netradičním vlastnostem jako je tmavá barva, pórovitost a výskyt prvků, které se nacházejí v meteoritech nebo atmosféře Země, se zformovalo několik hypotéz jejich vzniku.
 
Nejznámější hypotézou, jejímž autorem je profesor Stephen Haggerty z Floridské mezinárodní univerzity v Miami je, že černé diamanty pocházejí z asteroidu, který se srazil se Zemí před 2,6 až 3,8 miliardy let, tedy v době, kdy Země i Měsíc byly silně bombardovány velkým množstvím vesmírného materiálu. V té době byla také Jižní Amerika a Afrika jeden kontinent, což by vysvětlovalo i místo jejich výskytu.



Carbonado, nebo-li černý diamant

 
Tyto diamanty také nejsou tvořeny jedním krystalem, ale jsou složeny z několika menších krystalků. Také obsahují velké množství vodíku, což podtrhuje teorii, že nepocházejí z naší sluneční soustavy. Nezvyklé složení a struktura proto dle Haggertyho dokazují jejich mimozemský původ, pravděpodobně z prachu supernovy, která explodovala před několika miliardami let.

Program Zápůjčka určený pro majitele zlatých či stříbrných slitků garantuje šestiprocentní roční výnos.

7. 10. 2022

S novou investiční nabídkou Zápůjčka vstupuje na trh česká společnost TrustWorthy Investment. Program určený pro majitele zlatých či stříbrných slitků garantuje šestiprocentní roční výnos.

Pamětní stříbrná mince, 200Kč 100. výročí narození Dany Zátopkové a Emila Zátopka

15. 9. 2022

Poslední pamětní stříbrná mince vydaná Českou národní bankou pro rok 2022 - náklad v kvalitě proof: 15400 ks, náklad v kvalitě stand 8300 ks.