Nákupní košík je prázdný
16. 4. 2015
Benátky nad Jizerou - Archeolog Filip Krásný před časem napsal do Deníku článek o nejstarší minci nalezené na Mladoboleslavsku. Jen pár dní nato se muzejní sbírka rozrostla o ještě starší kousek.
Zlatá keltská mince nalezená na poli u Benátek nad Jizerou.
Na stránkách Boleslavského deníku byl před nedávnem čtenářům představen vzácný archeologický nález nejstarší zlaté mince Mladoboleslavska nalezené již před válkou u Čejetic. Statér neporazitelného vojevůdce Alexandra Makedonského se bohužel do dnešních dnů nedochoval, nicméně i tak představuje vzácný doklad kontaktu našeho kraje se starověkou mocnou říší Řeků.
Shodou okolností byla krátce po zveřejnění článku nalezena podobná, jen o něco málo mladší a taktéž zlatá mince. I ona drží jeden primát - jde o nejstarší minci vyraženou na území Čech, a za jejím vznikem nestojí nikdo menší než Keltové!
Takzvaný mušlovitý statér poprvé spatřil světlo světa již ve druhém století před naším letopočtem kdesi v prostoru dnešních jižních Čech. Ražba o váze 7,2 gramů představuje nejvyšší nominální hodnotu mincovního systému Keltů. Vidíme na ní jednoduchý obraz, snad vyobrazení mušle. Podle lidové pověsti se objevují po dešti na místech, kde se duha dotkne země (odtud pramení také známý název duhovka).
Největší poklad těchto mincí byl objeven již v roce 1771 na břehu potoka u obce Podmokly u Rokycan. Tvořilo jej snad až 7000 kusů o celkové váze kolem 40 kilogramů! Odborníci o něm hovoří jako o keltském státním pokladu. Naše mince ležela na poli u Benátek nad Jizerou, kde ji náhodou nalezla paní Jitka Vytinová ze Sychrova. Vzácný nález předala do sbírek Muzea Mladoboleslavska, za což jí patří veliký dík. Mince z Benátek je jedinou známou keltskou mincí z našeho kraje.
Kdo však zlatý statér u Benátek ztratil? Podle nálezových okolností je pravděpodobné, že tím, kdo jej naposledy svíral v ruce, nebyl keltský praobyvatel Pojizeří. V místě nálezu totiž archeologové neevidují žádné pravěké osídlení, a ani poslední podrobný průzkum nepřinesl doklady o existenci například keltského sídliště. Naproti tomu je však známo, že na tomto místě během 17. a 18. století opakovaně lágrovaly různé armády, stával zde lazaret a podle historických pramenů zde dokonce v roce 1778 dohlížel na budování obranného postavení sám generál Gideon Ernst von Laudon. Objeveno tu bylo také množství jednotlivé poztrácených stříbrných mincí, knoflíky a přezky z uniforem či pečetidla s vojenskými motivy. Tyto skutečnosti napovídají, že zlatá mince mohla být majetkem žoldáka, válečnou kořistí, nebo prostě kouskem zlata, jehož více než dvoutisíciletá cesta historií zůstane navždy tak trochu záhadnou…
Zdroj: denik.cz
7. 10. 2022
S novou investiční nabídkou Zápůjčka vstupuje na trh česká společnost TrustWorthy Investment. Program určený pro majitele zlatých či stříbrných slitků garantuje šestiprocentní roční výnos.
15. 9. 2022
Poslední pamětní stříbrná mince vydaná Českou národní bankou pro rok 2022 - náklad v kvalitě proof: 15400 ks, náklad v kvalitě stand 8300 ks.