Odchod Řecka? Část eurozóny poprvé mluví o plánu B

27. 4. 2015

Někteří ministři financí eurozóny v sobotu poprvé připustili, že uvažují o plánech postupu v případě, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny, uvedl list The Wall Street Journal.

Politici podle listu doposud trvali na tom, že se soustředí výhradně na udržení Řecka v eurozóně. Slovinský ministr financí Dušan Mramor v sobotu ale potvrdil, že při pátečních jednáních se svými kolegy z eurozóny nastolil otázku "plánu B".

"Diskutovali jsme o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko," uvedl Mramor. Odmítl nicméně, že absence nové dohody o pomoci Řecku by znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. "Plánem B může být cokoliv," prohlásil.

Úvahy o plánu B nepřímo signalizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy," odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B. Dodal, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku. Poukázal v této souvislosti na potřebu tajit v počáteční fázi plány na znovusjednocení Německa v roce 1989. Někteří ministři ale podle agentury DPA spekulace o plánu B odmítli.

"O plánu B se nejednalo," uvedl například rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

Zdroj: novinky.cz