Nákupní košík je prázdný
23. 6. 2015
Čínská banka byla poprvé připuštěna k proceduře, kterou se stanovuje světová cena zlata. Čína tak získala další páku pro řešení svých globálních úkolů.
Čínská banka v elitním klubu Čínská banka (Bank of China) se poprvé připojila ke skupině věřitelů, kteří stanovují světové ceny zlata. List Wall Street Journal oznámil, že to znamená další krok směrem k posílení čínského postavení na mezinárodních finančních trzích.
Banka Bank of China, která patří do „velké čtyřky“ státních věřitelů, se začala účastnit denních elektronických aukcí, jimiž se dvakrát denně stanovuje benchmarková cena zlata. Informovala o tom londýnská asociace účastníků trhu s drahými kovy London Bullion Market Association.
Nový způsob určování ceny zlata
Je třeba připomenout, že přechod na nový systém stanovení ceny zlata proběhl v březnu letošního roku. Předtím ceny stanovovali obchodníci a nyní se cena žlutého kovu určuje na základě elektronického obchodování – prostřednictvím počítačových aukcí na platformě Mezinárodní produktově-surovinové burzy ICE. Původně ceny závisely na čtyřech bankách: Societe Generale, Bank of Nova Scotia, HSBC Holdings a Barclays. Nyní se tento seznam postupně rozšiřuje. Nová cena zlata se stanovuje dvakrát denně, a to v 10:30 ráno a ve 3 hodiny odpoledne GMT.
V době přechodu na novou tvorbu cen drahých kovů projevily čínské banky zájem o účast na tomto procesu a nyní došlo na jeho praktickou realizaci. „I když je Čína největším spotřebitelem i producentem zlata, nehrála nikdy hlavní roli v globálním určování cen. Nynější přímá účast Bank of China na aukčním stanovení cen zlata posílí vztahy mezi čínským domácím trhem a zahraničními trhy,“ řekl generální ředitel pobočky Bank of China ve Velké Británii Yu San.
Největší dovozce zlata
Čína soupeří s Indií o pozici největšího spotřebitele zlata a tyto dvě země dohromady tvoří více než 50 procent celosvětové poptávky po drahých kovech. Čína je největším světovým dovozcem žlutého kovu, protože spotřebuje více než trojnásobné množství zlata, než je schopná vyprodukovat. Poptávka po zlatě klesla v letošním prvním čtvrtletí na 273 tun, ale je to stále o 7 procent více než ve stejném období loňského roku. Podle údajů Světové rady pro zlato (WGC) začíná být pociťováno ochlazení tempa ekonomického růstu a klesající spotřebitelská poptávka.
Předchozí systém stanovení cen zlata byl často podrobován kritice. Objevovala se manipulace s daty od finančních regulátorů v některých zemích a některé banky prováděly vlastní prošetřování. Nový systém je dokonalejší, ale není samozřejmě ideální. Podle expertů budou paralelně se zlepšením mechanismu tvorby cen manipulátoři a podvodníci hledat nové způsoby jak profitovat z tajných machinací. Je to podobné, jako nikdy nekončící konfrontace rozvědky a kontrarozvědky.
Množství vlivů na cenu zlata
„Množství faktorů, které ovlivňují cenu zlata, je velmi vysoké a tyto faktory se stále mění,“ vysvětluje vedoucí analytického oddělení banky IFK Solid Oleg Šagov. Především cena zlata závisí na kursu měny, ve které se cena zlata stanovuje. Cena zlata se tradičně uvádí v dolarech. Proto se celá řada faktorů, které ovlivňují směnný kurs amerického dolaru, projevuje i v dolarové hodnotě zlata. Současně se musí brát v úvahu objem světové produkce zlata spolu s náklady na jeho těžbu. Zvýšení globální produkce zlata společně se snížením nákladů na jeho výrobu vyvíjí tlak na cenu tohoto žlutého kovu.
Podle expertů je též důležitým faktorem ovlivňujícím cenu zlata poptávka jak ze strany centrálních bank a investičních fondů, tak i ze strany klenotnického průmyslu, který navíc podléhá sezónním výkyvům. Cenu zlata ovlivňují i jednorázové faktory. Například cena zlata klesla poté, co švýcarští občané v referendu v prosinci loňského roku hlasovali proti návrhu, který zavazoval centrální banku, aby měla ve zlatě minimálně 20 procent svých rezerv. Pokud by návrh zákona referendem ve Švýcarsku prošel, centrální banka by musela významně navýšit své zlaté rezervy. V nedávné době vytvořil Texas precedens, když jako první v historii Spojených států oznámil přání vzít si jemu patřící zlato z rezerv Federálního rezervního fondu (FED). Pokud by v budoucnu následovaly příkladu Texasu další státy, mohlo by se to v střednědobém horizontu stát hnací silou růstu cen zlata.
Zlato versus dolar
Ředitel mezinárodních trhů finanční skupiny BCS Alexej Ivin připomíná, že zlato, stejně jako většina komodit, má nepřímou závislost s dolarem. Podle jeho názoru nyní vstupujeme do éry silného dolaru, a proto bude zlato i nadále až do konce příštího roku klesat až na hranici 850 až 900 dolarů za trojskou unci. Co bude ale dál, je velkou neznámou. Stoupenci Armageddonu si myslí, že v té době nastane kolaps dolaru jako světové rezervní měny a cena zlata naopak začne prudce růst. Pro Čínu stejně jako pro Rusko i další země, které se snaží snížit podíl svých dolarových rezerv, je nyní nejvhodnější doba pro budování svých pozic v dlouhodobém horizontu.
Ivin tvrdí, že pokud mají stoupenci krachu dolaru pravdu, tak je takové chování naprosto vhodné pro jakoukoli zemi. Se zlatem je ale jeden problém – je to v dnešní době stejný papírek jako dolar, rubl atd. Proč? Nemůže poskytnout energii, nelze ho použít jako potravinu nebo k léčbě lidí. Hodnota zlata, stejně jako všech ostatních aktiv finančního systému, závisí na důvěře. Je hezké, jak se krásně leskne a jeho omezené světové zásoby mu dávají velkou hodnotu. Ale co se stane, když z nějakého důvodu klesne důvěra v něj, například kvůli růstu důvěry v dolar. To je zajímavá situace, protože všechna aktiva se oceňují právě v dolarech. A tak případné rezervy, které mají nyní třeba miliardovou hodnotu, můžou rázem stát jen miliony.
Čína má více zlata než přiznává
Vedoucí analytického oddělení společnosti AMarkets Artem Dejev se domnívá, že čínská politika ve vztahu ke zlatu není pouze prozíravá, ale je to jediný rozumný a ekonomicky odpovědný způsob chování. V letošním roce Čína nakoupila více než 200 tun zlatých aktiv, k čemuž v nemalé míře přispěly i nízké ceny tohoto drahého kovu. Aktivním skupováním zlata Čína též demonstruje svoji nespokojenost s dominancí amerického dolaru jako hlavní rezervní měny. Čína opakovaně prohlásila, že dominance jedné měny na světovém trhu představuje vážnou hrozbu pro stabilitu globálního finančního systému. Pro ochranu před dolarem považuje za nezbytné ochránit svoji národní měnu zlatem. Aktivně se tím v současné době kromě Číny zabývá i Rusko.
Artem Dejev se domnívá, že čínské zlaté rezervy jsou s největší pravděpodobností obrovské a mnohokrát vyšší, než je přiznáváno v aktuálních oficiálních statistikách. Nelze to ale ověřit. Kdyby Čína potvrdila výrazné navýšení svých zlatých rezerv, vedlo by to k prudkému růstu ceny zlata. Na druhé straně by skokový růst ceny zlata vytvořil tlak na devalvaci dolaru. Čína ale drží biliony dolarů ve svých rezervách. Proto se nejprve musí Čína v maximální míře zbavit dolarů, aniž by to mělo zásadní vliv na měnové trhy. K tomuto účelu slouží státem vlastněné společnosti a investiční fondy, jejichž prostřednictvím se skupují zahraniční aktiva.
Zdroj: eurodenik.cz
7. 10. 2022
S novou investiční nabídkou Zápůjčka vstupuje na trh česká společnost TrustWorthy Investment. Program určený pro majitele zlatých či stříbrných slitků garantuje šestiprocentní roční výnos.
15. 9. 2022
Poslední pamětní stříbrná mince vydaná Českou národní bankou pro rok 2022 - náklad v kvalitě proof: 15400 ks, náklad v kvalitě stand 8300 ks.