Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Dalším využíváním těchto webových stránek souhlasíte s jejich využíváním. Souhlasím

Nákupní košík je prázdný

Novinka na trhu drahých kovů – Basilej III

9. 5. 2019

Basilej III: Zlato je zpět! Poměrně skrytá zůstala informace o zařazení zlata zpět do kategorie prvních rezerv. Zlato je nyní na stejné úrovni jako některé ze světových měn dolar, euro či libra a nákup zlata je tedy ověřenou bezpečnou likvidní investicí, což je pro investory skvělá zpráva.

Původně bylo zlato na seznamu třetích rezerv světových bank a bylo oceňováno na 50% své hodnoty. Důvodem umístění zlata do třetí kategorie bylo udržení nízké ceny komodity, proto bylo zlato obchodováno zejména v papírové podobě a to i kvůli dolaru, který byl krytý ropou. Nyní se ale přesunutím do první kategorie změnilo ocenění zlata z 50% na 100% své hodnoty. Státy, které tedy v posledních letech nakupovaly zlato ve velkém, rozhodně neprohloupily.

Zlato rovná se bezpečná investice

Jednou z částí hospodářského cyklu je i recese, která ekonomiku po určité době zasáhne a vede k opakujícím se ekonomickým krizím. Dopady takové krize lze předem velmi těžko stanovit, z předchozích zkušeností však víme, že významně mění hodnotu napříč všemi druhy investic.

Na většinu komodit období poklesu ekonomiky působí negativně. Výjimkou takové komodity je zlato, které má schopnost i v horších časech udržet svou hodnotu a stává se tak jistotou v portfoliu mnoha investorů. K nákupu investičního zlata podněcuje aktuální situace na trhu, která odkrývá budoucí vývoj spojený s nárůstem ceny této komodity.

Rostoucí důvěru ve zlatou komoditu signalizuje současná aktivita centrálních bank, které zvyšují množství svých rezerv držených právě ve zlatě. Doposud byly rezervy koncentrovány zejména do eurových a dolarových aktiv, s narůstající potřebou navyšování devizových rezerv, je diverzifikace portfolia z pohledu rizikovosti nezbytnou nutností.

Basilej III

Centrální banky během posledních let výrazně navýšily nákupy zlata a na celkové poptávce se podílely 12 %. Tyto kroky jsou v souladu se skupinou opatření Basilej III, která byla ustanovená Basilejským výborem pro bankovní dohled v reakci na světovou krizi v letech 2007-2009. Skupina těchto opatření má za cíl posílit regulaci, dohled a risk management bank.Stejně tak jako ostatní standardy ustanovené Basilejským výborem, i Basilej III je skupinou povinných opatření, kterými se mezinárodní banky musí řídit. Členové jsou povinni implementovat a zahrnout tato opatření do své jurisdikce v časovém období ustanoveným výborem. Tato opatření kladou důraz na diverzifikaci portfolia a napomáhají tak zlato řadit mezi významnou kategorii rezerv mnoha centrálních bank.

Zlatá cihla tak, jako tomu bylo v minulosti, zůstává důkazem bohatství a v budoucnu tomu nebude jinak. Využijte tedy bezrizikové investice a příznivé ceny žlutého kovu a objednejte si ještě dnes na našem e-shopu.

 

Autor: Michal Spurný, předseda představenstva/ CEO

Pamětní stříbrná mince, 10000HUF 100. výročí narození Jánose Harsányi stand

29. 5. 2020

János Harsányi (29.5.1920 – 9.8.2000), nebo také John Harsanyi, byl maďarsko-australsko-americký ekonom, který v roce 1994 získal spolu s Johnem Forbesem Nashem a Reinhardem Seltenem Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „průkopnickou analýzu rovnováhy v teorii nekooperativních her".

Pamětní stříbrná mince, 10EUR Maximilián Hell - 300. výročí narození verze stand + proof

27. 5. 2020

Maximilián Hell (1720 – 1792) – katolický kněz, člen Společnosti Ježišovej, astronom a matematik. Svou vědeckou, pedagogickou a publikační činností se v habsburské monarchii stal průkopníkem moderní astronomické vědy. Vědeckou kariéru zahájil v roce 1745 – stal se asistentem J. Franze na vídeňské jezuitské observatoři a začal přednášet astronomii na univerzitě.

Pamětní zlatá mince, 5000Kč Cyklus "Hrady" Bečov nad Teplou verze stand + proof

27. 5. 2020

Gotický hrad a renesanční zámek Bečov nad Teplou byl podle archivních dokladů pravděpodobně založen za Jana Lucemburského jako královské léno, první známé majitele dokládá listina z roku 1394. Nejstarší dochovanou stavbou je tzv. bergfrit, obranná kruhová věž střežící přístupovou cestu. Největším stavebním rozvojem prošel hrad v první polovině 16. století, kdy jej vlastnili Pluhové z Rabštejna. V 18. století nechal Jan Adam Questenberk postavit na pozemku původního předhradí barokní zámek.