Centrální banky zlato nepodceňují, aneb končí vláda jedné měny?

17. 4. 2015

Centrální banky po celém světě sice profitují z emitování papírových peněz, které už dávno nejsou kryty zlatem, na žlutý kov však stále nezanevřely a nakupují jej ve velkém. A právě zlato společně s čínskou měnou renminbi a multiměnovým rezervním systémem budou zítra tématem pátečního setkání centrálních bankéřů pod záštitou společností Official Monetary and Financial Institutions Forum a the World Gold Council v rámci jarního setkání MMF a Světové banky ve Washingtonu.

Čekají nás velké změny ve finančním systému?

I když to tak na první pohled nevypadá, centrální banky žlutý kov rozhodně nepodceňují. Přestože se investoři v minulém roce opět zbavovali zlata ve velkém, a to zejména toho papírového, poptávka po fyzickém kovu ze strany centrálních bank je na vrcholu. „V roce 2014 nakoupily centrální banky druhé největší množství zlata za posledních padesát let – čistý přírůstek činil 477 tun. Více to bylo pouze v roce 2012 – 544 tun. A i když podle oficiálních údajů bylo největším nákupčím Rusko, je více než pravděpodobné, že mezi největší nákupce pařila také Čína, která ale oficiální data o svých nákupech neposkytuje (poslední údaje jsou z roku 2009) – což samo o sobě vyvolává různé spekulace ohledně jejích záměrů,“ říká Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České mincovny.

Nahradí renminbi americký dolar?

Čína se stává ekonomickou velmocí a je jen otázkou času, kdy bude chtít hrát první housle i na měnovém trhu. Podle mnohých ekonomů je čínská měna renminbi jedním z favoritů, který nahradí, nebo alespoň doplní americký dolar ve funkci světové rezervní měny (poté, co se něco podobného nepodařilo společné evropské měně). „V současnosti zatím čínská měna není ani plně konvertibilní, vypadá to tak, že Číňané vsadili na pomalý a postupný proces. V budoucnu jsou ale její plná konvertibilita a následný status mezinárodní měny velmi pravděpodobné. Ať už kvůli sílícímu postavení země v mezinárodním obchodu, nebo také kvůli ambicím Číny a výhodám, které jsou s tím spojeny,“ uvádí Kamil Kresta.

Končí vláda jedné měny

Časy, kdy byl dolar jedinou všeobecně přijímanou rezervní měnou po celém světě, jsou definitivně u konce. Šéfové centrálních bank si to samozřejmě uvědomují (snad), otázkou ale zůstává, jestli je současný „nedisciplinovaný“ systém nekonečného tisku peněz vůbec ještě udržitelný. Systém nekrytých volně směnitelných měn na čele s dolarem je experimentem trvajícím méně než půl století. A v posledních letech se v něm objevují stále větší trhliny, které jsou vyplňovány nesystémovými řešeními, jež mají krátkodobě příznivé účinky, ale jejich dlouhodobý dopad si zatím neumíme představit. Není jasné, jestli k vyřešení situace bude stačit pouhá úprava dnešních pravidel, nebo jejich úplná změna.

Návrat drahých kovů?

Drahé kovy jako nástroj směny a rezervy plnily svůj účel tisíce let. I dnes lze říci, že pokud se lidé obávají ztráty hodnoty papírových peněz, vyhledávají bezpečný přístav právě ve formě zlata a jiných drahých kovů. Stejně možná uvažují i země, které mohou být v budoucnu lídry světové ekonomiky, na čele s Čínou, která navíc posiluje spekulace svým netransparentním a někdy možná nepředvídatelným způsobem, jak se staví k měnovému trhu a drahým kovům.

Čirá spekulace? Proč ne

Bylo by asi velmi odvážné očekávat, že jedno setkání centrálních bankéřů přinese revoluci ve fungování světového finančního systému. „Rostoucí vliv Číny a její vůdčí roli v budoucnu ale ignorovat nejde, stejně jako skutečnost, že hegemonie dolaru se blíží ke konci. Vzhledem na čínský apetit po zlatě a její tajnůstkářství není vyloučeno, že při této změně sehraje zlato důležitou roli,“ uzavírá Kresta.

Zdroj: e15.cz