Drahé kovy se v Česku netěží už 20 let, neprobíhají ani průzkumy

29. 8. 2014

Drahé kovy se v Česku netěží už 20 let. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Těžba podle něj skončila v roce 1994, kdy se přestaly těžit polymetalické rudy, což jsou rudy složené z několika různých prvků, mj. zlata. Právě zásoby zlata jsou v Česku nejvíce dostupné a i dnes existují zájemci o jeho dobývání. Žádné průzkumy možných lokalit pro jeho těžbu ale nyní neprobíhají, nesouhlasí s nimi totiž vláda. Stříbro u nás přístupné není, platinové kovy se nevyskytují vůbec.

"Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata," píše se v Programovém prohlášení vlády z února tohoto roku. Dodržení zákazu podpořil v červnu i senát. Zkoumání lokalit, kde by bylo možné drahé kovy v Česku těžit, povoluje ministerstvo životního prostředí (MŽP). To uvedlo, že za posledních pět let obdrželo asi 20 žádostí o průzkum na celkem 13 lokalitách zlatonosných rud, všechny ale zamítlo. "V tomto období nebylo pro žadatele vydáno žádné kladné správní rozhodnutí," řekla mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

"Vzhledem k tomu, že je negativní postoj veřejnosti vůči nejen těžbě ale i průzkumu, tak se prostě u nás tyto věci nezkoumají," uvedl Starý.

Nejvíce se už od začátku 90. let hovoří o těžbě zlata v okolí Kašperských Hor na Šumavě. Zdejší ložisko zmapovala na konci 90.let firma Bohemia důlní a tvrdila, že zde v zemi leží asi 120 tun zlata za 130 miliard korun. I její počínání ale tehdy MŽP zastavilo. Firma následně požadovala po státu 773 milionů jako náhradu škody, Nejvyšší soud to ale v roce 2011 zamítl.

Dnes bylo oznámeno, že MŽP zamítlo dvě ze tří žádostí o průzkum ložisek zlata v Kašperských Horách podaných v poslední době. Třetí žádost se ještě projednává.

Pokud by přece jenom nějaký průzkum proběhl, samotnou těžbu by musel ještě povolit Český báňský úřad. "Je to hornická činnost, klasické dobývání, a to povolují orgány státní báňské správy," uvedl mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.

Podle Starého je však možná těžba záležitost až příštích generací. "Je potřeba najít kompromis mezi ochranou přírody a tak šetrnou těžbou, aby prostě ta příroda, v případě, že se bude těžit, byla co nejméně zasažena," uvedl Starý.

Se stříbrem je na tom Česko ještě hůř než se zlatem. "Stříbro tady víceméně není," dodal Starý. Podle něj totiž byla spousta drahých kovů vytěžena už v minulosti, zejména ve středověku. "O vyhledávání a průzkum ložisek stříbra neprojevila žádná firma zájem," potvrdila i Roubíčková.

ČGS je státní geologické služba České republiky. Sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování.

Drahé kovy v České republice:

                Počet ložisek     Z toho těžených              Zásoby bilanční (t)          Zásoby nebilanční (t)

Stříbro 7             0             0             532

Zlato      15           0             77,38     161,5

PGM*   0             0             0             0

    * PGM = Kovy platinové skupiny (platina, palladium, iridium, rhodium, ruthenium, osmium)

 Zdroj: ČGS

        Zásoby bilanční - vytěžitelné a dostupné zásoby, které lze vytěžit a jejich těžba je rentabilní.

       Zásoby nebilanční - nevytěžitelné z důvodů špatných geologických podmínek, ochrany přírody, odpisu zásob nebo nerentability těžby

Zdroj: enviweb.cz