Co je znalostní společnost

8. 1. 2018

Dnes se chci s vámi zamyslet nad pojmem znalostní společnost, který představuje stále důležitější koncept společnosti rozvíjející se od 90. let 20. století, ve které je znalost klíčovou hodnotou a funkční oblasti této společnosti jsou na znalostech závislé. Označení znalostní společnost poprvé použil americký ekonom a teoretik Peter Drucker v roce 1969. Znalostní společnost znamená dějinný obrat, kde se po zemědělství, průmyslu a službách stalo dominantním módem produkce vědění. Co nám o znalostní společnosti říká Wikipedie?

Znalostní společnost je typická dynamizací vědomostních procesů, což jsou produkce vědění, učení, rozšiřování vědění, aplikace vědění a management vědění.

Produkce vědění je obecně získávání a systematizace poznatků, které shromažďuje Akademie věd ČR, vysoké školy, resortní výzkum a vývoj a průmyslové a vývojové instituce. Tok investic má tendenci podporovat obory, kde lze výsledky výzkumů rychle ekonomicky zhodnotit (technické obory a přírodní vědy). Ve znalostní společnosti dochází k transformaci univerzit z tradičních vzdělávacích a výzkumných institucí na tzv. podnikatelské univerzity, jejichž výzkumně-vědecká i pedagogická činnost reaguje na potřeby trhu.

Učení ve znalostní společnosti je zastoupeno v podstatě zastřešujícím konceptem takzvaného celoživotního učení. Celoživotní učení klade požadavek neustálé připravenosti se učit, schopnost učit se po celý život je cennější než konkrétní získané kompetence. Ve znalostní společnosti již znalosti získané během počátečního vzdělávání člověku nevystačí pro celoživotní pracovní uplatnění.

Rozšiřování vědění zahrnuje jak cílený proces demokratizace vzdělávání a zpřístupnění vysokých škol masám, tak rozšiřování vědění díky nárůstu ICT. Tradičními představiteli distribuce vědění byly domácnosti, knihovny a školy, dnes zajímavé možnosti difúze vědění nabízejí moderní informační a komunikační technologie. Vědění je v současné době buď prostřednictvím elektronických sítí snadněji přístupná, nebo je dostupná výhradně v elektronické podobě.

Aplikace vědění spoléhá na to, že čistě materiální náklady u produktů založených na vědění neustále klesají, a proto účinná aplikace vědění vytváří výrobky, které jsou relativně nenáročné na suroviny, ale vyžadují rozsáhlé know-how. Přidaná hodnota produktů spočívá ve vložené inteligenci a expertize.

Management znalostí je systematický přístup k podpoře znalostí zaměstnanců a vytváření takového prostředí, které by jejich znalosti pomáhalo získávat, uchovávat, šířit, sdílet a využívat s cílem zvýšení výkonnosti organizace. Zaměstnanci moderního podniku jsou tzv. znalostní pracovníci, jejichž vědomosti jsou nejdůležitější faktor jejich osobní ceny na trhu práce.

Tolik tedy chytrý zdroj. Co tohle všechno ale znamená v každodenním životě? Jak se změnila společnost třeba v průběhu jedné generace?

Možná mi někteří dáte za pravdu, že věčná a nehynoucí inspirace a zdroj poznání jsou naše děti. Stala se mi nedávno tato příhoda s mým sedmiletým synem. Zpracovával zrovna školní úlohu na tabletu a potřeboval najít nějakou informaci o jednom českém městě. V domnění, že vytáhneme atlas a najdeme požadovanou informaci v něm, jsem se zeptala: “Víš, kde tu informaci najdeš?” A on mi pohotově odpověděl: “Hm, prostě na to ťukneš!” V tu chvíli jsem si uvědomila, jak mnoho věcí se od mého mládí změnilo a jaká propast mě dělí od mých dětí.

Tohle tedy byla typická ukázka změny ve způsobu získávání a práce s informacemi. Prošli jsme totiž fází “informační společnosti”, která následovala po “průmyslové společnosti”. Informační společnost byla takto nazvána kvůli obrovskému toku informací a dat, které byly vyvolány nástupem počítačů, komunikací a systémů zpracování dat. Co ale přichází po této fázi? Jak se mění společnost a co bude v budoucnu důležité?

Zase použiji příklad svého syna. Šli jsme na kamarádovu oslavu narozenin a po konzumaci různých narozeninových dobrot jednoho chlapce rozbolelo břicho. Syn se k němu přitočil a bez jakýchkoli okolků mu vysypal z rukávu asi deset návodů na to, jak si může v této situaci pomoci, včetně rozboru výhod a nevýhod jednotlivých postupů a popisu pocitů při ústupu bolesti. Překvapilo mě, jak podrobně a do hloubky zná působení černého uhlí, vápníku a hořčíku, černého kmínu nebo převalování z boku na bok a s jakým zaujetím a autenticitou vše vypráví. Co v tu chvíli měl můj syn cenného? Měl znalost. Vyrůstá totiž v prostředí, kde mnoho podobných situací těmito způsoby řešil a účinky mu byly opakovaně vysvětleny a sám je opakovaně zažil. Nebyla to jen informace, byla to znalost problematiky.

A taková znalost začíná být dnes tím nejcennějším přínosem. Nikoli pouhá informace. Jsme totiž na prahu “znalostní společnosti”. To cenné je v hlavách lidí, kteří na základě informací učinili jisté poznání, co za jakých podmínek a v jakém prostředí funguje. To je to, co řídí ekonomiku v novém tisíciletí.

A protože k tomuto bohatství se přidává aspekt dnešní doby, kdy jediná jistota je neustálá změna, prudce vzrůstá význam celoživotního vzdělávání a rozvoj osobnosti nejen v podnikatelském prostředí. Pro tento věk je a bude zásadní také kreativita a tvorba nových hodnot. Management podniků bude klást největší důraz na tvorbu jedinečných technologií, výrobků a systémů. Charakteristickým rysem této doby jsou síťové struktury, metody managementu známé jako koučování a učící se organizace.

Z tohoto pohledu je společnost TrustWorthy Investment na budoucnost dobře připravená. Její interní vzdělávací systém TrustWorthy Academy je zárukou poskytování vzdělání a rozvoje všem spolupracovníkům a to pomocí integrace nejnovějších a nejefektivnějších metod a postupů, které se ve světě objevují. Společnost TrustWorthy Investment jde ale ještě dál. Rozvojem osobnosti všech svých spolupracovníků jim pomáhá vést kvalitní a harmonický život a rozvíjí jejich silné stránky.

Autor: Jana Kukačková, koordinátorka vzdělávání TrustWorthy Investment Holding SE